Hypermobilita aneb když může být pohyblivost nebezpečná

Jak se hypermobilita projevuje? 

„Volný čas trávíme rádi v přírodě. Chodíme na výlety, šplháme do kopců, kocháme se vyhlídkami. Často jsem se divila, proč moje dcera často zakopává a stěžuje si na bolest v kotníku. Pořád jsem ji napomínala, aby si dávala pozor, dokázala zakopnout i na dokonale rovné asfaltce. Nechápala jsem to, ale už mi to nedalo a vzala jsem ji k ortopedovi. Tehdy jsem poprvé slyšela výraz hypermobilita.”, vypráví matka jedenáctileté Kláry.

Co to je „kloubní hypermobilita”? Jedná se o nadměrnou pohyblivost kloubů. Lidé s hypermobilitou mohou být pružnější, protože jejich klouby mají větší rozsah než normálně. Hypermobilita postihuje 10–25 % populace, ale přesné číslo se určit nedá, protože hodně lidí o své hypermobilitě ani neví a neřeší ji. 

Hlavními projevy hypermobility jsou: 

• Široký rozsah pohybu – lidé s kloubní hypermobilitou mohou mít schopnost pohybovat svými klouby do širšího rozsahu než běžná populace.
• Snížená stabilita – klouby mohou být méně stabilní, což může způsobit riziko zranění, dislokací nebo subluxací (částečné vykloubení).
• Bolest a náchylnost ke zranění – hypermobilita může být spojena s bolestí v kloubech a ve svalech a s náchylností k opakujícím se zraněním.
• Vliv na běžné aktivity – některé osoby s kloubní hypermobilitou mohou mít potíže při vykonávání běžných každodenních činností, jako je chůze, stání nebo psaní.

Nejzřetelnějším projevem hypermobility je extrémně široký rozsah pohybu. V závažnějších případech se mohou hypermobilní klouby snadno vykloubit. Hypermobilitu však mohou někteří lidé využívat i ke svému prospěchu. Jde například o gymnasty, artisty, tanečníky nebo hudebníci.

Jak poznám, že mám hypermobilitu? 

Pro základní určení, zda jsou některé vaše klouby hypermobilní, pomůže několik jednoduchých testů. Chcete si je vyzkoušet?

1.  Stoupněte si s nohama u sebe a předkloňte se. Dotknete se hladce a napoprvé podlahy celými dlaněmi?
2. Lehněte si na záda na podlahu. Jednu nohu nechejte nataženou, druhou unožte. Pokud mezi sebou nohy svírají pravý úhel, jde o běžný rozsah. Pokud je úhel mezi nataženou nohou a unoženou nohou větší, může to být projev hypermobility. 
3. Zkuste ohnout palec ruky až k zápěstí. Pokud se vám to podaří, opět může jít o hypermobilitu. 
4. Propněte kolena a lokty. Máte je propnuté až dozadu? Pak může jít o hypermobilitu loketních nebo kolenních kloubů. 

V tom případě doporučujeme navštívit odborného lékaře, který podle tzv. Brightonových kritérií nebo pomocí Beightonova skóre určí, zda se vás hypermobilita skutečně týká a poradí vám s dalším postupem. 

„Dětský ortoped Klárce diagnostikoval hypermobilní kotníky a kolena. Předepsal jí rehabilitační cvičení, na které docházela následující dva měsíce. S fyzioterapeutkou procvičovala série cviků, zaměřených na posílení svalů kolem hypermobilních kloubů a dostala i důležitá doporučení do budoucna.”
 

Jak hypermobilita vzniká, jak k ní dochází? 

Hypermobilitu můžete zdědit a dá se zjistit už u miminek. Větší sklon k hypermobilitě mají ženy. Vliv na hypermobilitu může mít i špatné rozvržení sportovních tréninků – nevhodná technika nebo zátěž, dále pak úraz nebo vážné onemocnění.  

Obecně je zvýšená volnost kloubů častější u mladých lidí. V tomto věku se podílí na častých poraněních kotníku, kolen nebo bolestech hlavy či svalů v oblasti krční páteře.

Kloubní hypermobilitu ovlivňují 4 hlavní faktory: 

• tvar konců kostí v místě pohybu v kloubu
• slabé nebo natažené vazy způsobené problémy s kolagenem a jinými proteiny 
• svalový tonus, který ovlivňuje pevnost kloubů 
• cit pro pohyb kloubu, tedy zda se zavřenýma očima cítíte, v jaké poloze je váš kloub

Jak jsme již uvedli, hodně lidí svou hypermobilitu neřeší. Pokud se nijak zásadně neprojevuje, ani nevědí, že se jich týká. Bohužel tomu tak není vždy. Hypermobilní klouby mohou často bolet a jsou také náchylnější k poranění. K projevům hypermobility také patří příznaky, které jsme zmínili už v úvodu tohoto článku. 

Jak problémům s hypermobilitou předcházet?

Nejprve si musíme říct, že hypermobilita nemá žádnou jednorázovou léčbu. Projevy a stav se ovšem dají velmi účinně zmírnit, jde ale o celoživotní péči o tělo. Velkým nepřítelem hypermobility je aktivita – musíme zlepšit své svaly, které přebírají odpovědnost za nesprávně fungující klouby a musí jim být oporou. 

1. Cvičte  pravidelně – po konzultaci s fyzioterapeutem posilujte svůj vazivový aparát. Přiměřené svalové nasazení pomáhá předcházet bolestivým blokádám kloubů. 
2. Zařazujte do cvičení prvky pro posílení středu těla – svaly v okolí páteře, zad, břicha a pánve pomohou chránit vaši páteř.
3. Soustřeďte se na správnou techniku! – zaměřte se na opravdu správné provádění jednotlivých cviků. 
4. Před zátěží se protáhněte a rozehřejte – snížíte tím riziko poranění. Respektujte anatomii kloubů.
5. Nezůstávejte dlouho v jedné poloze – dlouhé sezení či stání škodí. Pokud můžete, raději choďte. Při sedavé práci zkuste využít výškově nastavitelný stůl a střídejte pozice. 
6. Spěte na kvalitní matraci – určitě zvolte tvrdší. Měkká matrace nedokáže podpírat tělo. Ve spánku mají svaly a vazy menší napětí. Po probuzení by vás tak čekala ztuhlost a bolesti. 
7. Hlídejte si hmotnost – hypermobilní klouby potřebují odlehčit, přílišná zátěž jim opravdu nesvědčí. Čím vyšší hmotnost máte, tím větší riziko zhoršení obtíží vám hrozí. 
8. Noste kvalitní a pevnou obuv – pokud vás trápí hypermobilita kotníků, poskytněte oporu podélné i příčné klenbě svých nohou. Na podpatky raději zapomeňte. 
9. Jezte správně, zaměřte se na zdravý životní styl a vyváženou stravu – i když pro hypermobilitu není pevná medikace, můžete svou kondici zlepšit i správnou volbou jídla a výživových doplňků. 

Co zařadit do jídelníčku při hypermobilitě? 

Základem pro správnou výživu při hypermobilitě, ale vlastně nejen při ní, je správná hydratace. Dalším důležitým doporučením je omezení předem zpracovaných potravin. Zaměřte se na směs bílkovin, sacharidů, čerstvé zeleniny a zdravých tuků. Zařaďte do svého jídelníčku více přírodních probiotik, jezte potraviny, obsahující antioxidanty a vlákninu. Vyhýbejte se rafinovaným sacharidům a cukrům, stejně jako alkoholu a umělým sladidlům.